img +420 731 140 399
img office@crmproneziskovky.cz
  • Follow us:
  • LinkedIn

17. 06.

2015

Fenomén dobrovolnictví

Dnes, kdy je v kurzu individualismus, úspěch se snadno měří penězi a většinová společnost upřednostňuje uspokojování materiálních potřeb před těmi duchovními, může působit dobrovolnictví jako libůstka lidí, co to v hlavě nemají úplně v pořádku. Svět naštěstí není takto jednoduše narýsován a dobrovolník není ojedinělým úkazem.

Pomáhám světu a nechci za to peníze

Některým lidem (a není jich málo) zkrátka nezáleží pouze na tom, aby vydělávali velké peníze, aby měli každý druhý rok nové auto, aby co půlroku měnili svůj smartphone. Jejich životní hodnoty jsou jiné a pomoc druhým bez nároku na finanční odměnu je naplňuje.

Motivace pro dobrovolnictví mohou být různé. Od těch obecných, a řekněme filosofických (altruismus, morálka, náboženské přesvědčení), přes potvrzení vlastní potřebnosti a místa v dnešním světě, až po snahu získat zkušenosti a praxi (například dobrovolnictví při studiu).

Každý třetí pomáhá

Podle studie Vzory a hodnoty dobrovolnictví se organizovanému dobrovolnictví věnuje 30 % Čechů starších 15 let. Ti se své bohulibé činnosti věnují průměrně 11 hodin měsíčně a většina z nich (60 %) se své činnosti věnuje dlouhodobě – déle než 3 roky. Tři čtvrtiny organizovaných dobrovolníků pracují pravidelně alespoň jednou měsíčně.

Organizované dobrovolníky nejčastěji najdete ve sportu a různých tradičních spolcích, v nichž se sdružují například myslivci, zahrádkáři, sběratelé nebo dobrovolní hasiči.

Kromě organizovaných skupin se Češi také věnují neformálnímu a individuálnímu dobrovolnictví. Takto pomáhá 38 % občanů ČR a většinou jde o sousedskou výpomoc (72 %).

“Jednoduše mě to bavilo”

Ve zmiňované studii zjišťovali také hlavní motivaci pro dobrovolnickou práci. Výsledky možná budou pro někoho překvapivé. 85 % respondentů uvedlo, že je to “jednoduše bavilo”, 77 % vidělo “možnost uplatnit své schopnosti”, 76 % “jednoduše cítilo, že je důležité pomáhat jiným” a 54 % bylo “přesvědčeno, že jde o jejich občanskou povinnost”.

Firmy konající dobro

Kromě neziskových organizací se dobrovolnictví plánovaně věnují i klasické společnosti, jejichž hlavním posláním je generovat finanční zisk. Velká část firem se totiž kromě své hlavní komerční činnosti věnují i CSR (Corporate Social Responsibility) – tedy společensky odpovědným aktivitám. Ve zkratce můžeme říct, že také tyto společnosti cítí určitou povinnost věnovat část svého zisku na podporu společného dobra.

Jednou z nejznámějších akcí tohoto druhu je Rok jinak společnosti Vodafone. V podstatě jde o jednoduchý princip, který má neziskovým organizacím poskytnout profesionály a jejich know-how. Účastník programu na rok opustí své zaměstnání a věnuje se vybrané dobrovolnické činnosti. Během těch 12 měsíců dostává od Vodafonu měsíční částku, která odpovídá jeho mzdě v původním zaměstnání. Dosud se do toho u nás pustilo 42 lidí.

VIDEO: https://www.youtube.com/watch?v=W75WpHJM-3c

Dalším příkladem jsou naši dobrovolníci, kteří nabízí pomoc při organizování komunikace s klienty, dárci, obdarovanými atp. Snažíme se tak pozvednout úroveň informačních systémů a technologické architektury neziskového sektoru propojením neziskové organizace a dobrovolníků expertů.

Dobrovolnictví má smysl

Lidstvo zná dobrovolnictví už tisíce let. Jeho význam byl v jednotlivých epochách různý – někdy byl na okraji zájmu, jindy měl klíčový význam pro rozvoj společnosti. V dnešní době je tento jev opět na vzestupu. Politici, občanští aktivisté a vědci do dobrovolnictví vkládají naděje, které se však různí. Jedni by rádi, aby dobrovolnictví přispívalo k dalšímu zdokonalování současného modelu společnosti, jiní v něm vidí cestu ke zcela novému modelu, který by lépe odpovídal představám o informační společnosti. Dobrovolnictví ale nemá jen tento celospolečenský smysl. Je především zdrojem smyslu pro ty, kteří se mu věnují. A dokud tomu tak bude, dobrovolnictví nezanikne.

Napsal: Pavel Šenkapoun

Vložit nový komentář




Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné